Vítám vás, všechny zájemce o pragensii, historii, či urbanismus na prvních webových stránkách věnovaných čistě tématu nouzových kolonií. Hlavní ambicí tohoto projektu je přehledně a zajímavě představit pražské nouzové kolonie jako nevšední součást historického vývoje hlavního města. S tím je také propojen vznik rejstříku všech známých kolonií, které v Praze existovaly, nebo dokonce stále existují.
V průběhu let jsem postupně shromažďoval a třídil všechny dostupné informace ze zdrojů, které se k tématu vztahují. Na jejich základě jsem vytvořil mapu, díky které se můžete přehledně dozvědět, kde se jednotlivé kolonie v Praze nacházely. Spolu s mapou na stránkách funguje také zmíněný rejstřík. Skrze něj získáte podrobný informační přehled o každé z kolonií.
Bahno Prahy aneb pražské nouzové kolonie
Mnozí z vás jistě znáte kolonie Na Slatinách nebo Na Hájku, které se nám dochovaly do dnešních dnů. Víte však, že v 50. letech geograf Ctibor Votrubec v Praze napočítal až 61 těchto chudinských osad? Skutečně, nouzové kolonie patřily minimálně od 20. do 50. let neodbytně k obrazu města. Vypovídaly o složité bytové otázce Prahy po 1. světové válce.
Je neuvěřitelné, že i přes přisuzování brzkého konce této „kapitalistické nízké formy bydlení“ v 50. letech se některé kolonie houževnatě drží dodnes. My je společně můžeme obdivovat pro jejich výjimečného genia loci. Kde jinde nalezneme vedle sebe vyřazené železniční vagony, dřevěné chaloupky a úzké uličky, a to navíc v širším centru města?
Kde se vzaly nouzové kolonie?
Určitě vás napadlo, jak je možné, že zrovna za první republiky začaly vyrůstat nejen v Praze, ale i Brně, v Ostravě, v Plzni a další větších městech tyto chudinské osady. Docházelo k tomu díky několika předpokladům:
- Obrovský nárůst obyvatel Prahy zejména mezi lety 1910 až 1930, kdy jich přibylo 281 000. Tomu napomohla vysoká mobilita zejména dělnických rodin, které hledaly obživu ve městech.
- Nabídka bytů byla zásadně nedostačující již ve 2. polovině 19. století a obrovská poptávka držela jejich ceny velmi vysoko. Chudší vrstvy, zejména dělníci, ohrožené ztrátou zaměstnání, měly proto velký problém najít bydlení.
- Ekonomická krize po 1. světové válce a na začátku 30. let a s tím související zvýšená nezaměstnanost problémy s bydlením ještě zhoršily.
- Vznikla vrstva obyvatel, která nedosáhla na státní podporu, a byla nucena obývat vyloučené lokality nouzových kolonií na periferii města.
Objevujeme dochované kolonie
Za minulého režimu se již od 50. let přikročilo k demolicím nouzových kolonií, které zosobňovaly neschopnost první republiky řešit bytovou otázku a zbídačení dělnických vrstev v kapitalismu. Takto zanikly vlastně všechny kolonie na levém břehu Vltavy až na malé zbytky. Více se jich dochovalo na pravém břehu. Samozřejmě nejznámějšími dochovanými koloniemi jsou dodnes Slatiny, které proslavil i Svěrákův film Obecná škola.
Pokud vás však téma nouzových kolonií v Praze zajímá hlouběji, doporučuji nejlépe udělat si procházku i do dalších méně známých kolonií. Patří mezi ně například malá kolonie U Obecní cihelny v Malešicích nebo hloubětínský komplex Za Horou, Před Mostem a Za Mostem. Máme unikátní příležitost prozkoumat relikty prvorepublikového nouzového bydlení a doufám, že se ke mně přidáte.
