Bosna

Nouzová kolonie Bosna se nacházela v Troji a společně s kolonií Na Dlážděnce patřila k jediným větším osadám toho typu na území čtvrti. Další osamocená provizoria bychom nalezli roztroušena ve svazích bývalých (převážně) viničních usedlostí jako Jabloňka, Havránka a další. A právě s jednou z těchto usedlostí, s Bosnou, je spojen vznik malé nouzové kolonie, která v roce 1982 musela ustoupit areálu Zoo Praha. Někdy asi ve 30. letech umožnil pan Václav Adamec z Troje na svém pozemku vznik 13 provizorních domů, které kolonisté vystavěli ve 3 řadách po 4 . 

Kromě samotné kolonie nouzových domů se osada Bosna sestávala ještě z dalších 3 staveb trvalého charakteru, čp. 272, 273 (hostinec s plovárnou na Vltavě) a dodnes jediné dochované čp. 274 (samotná usedlost Bosna), kde bývalo zahradnictví. Čp. 272 sloužilo také k levnému nájemnímu bydlení. Není bez zajímavosti, že název Bosna usedlost a vlastně celá osada získala až po výstavbě nouzových domků. Pravděpodobně odkazuje na představu tehdejších obyvatel o tom, jak se bydlí na Balkáně.

Mezi nejjižnější řadou a areálem Zoo Praha probíhala úzká pěšina, zásobování kolonie například uhlím nebo bramborami bylo proto možné pouze jedinou širší cestou vedoucí z dnešní ulice Pod Hrachovkou, kterou kolonisté pro tento účel svépomocí  brigádně upravili. Místní obyvatelé se potýkali zejména s problémy s nedostatkem pitné a užitkové vody. Celé osadě sloužila pouze jediná studna nacházející se uprostřed kolonie, z které obyvatelé museli vodu čerpat ručně. Kolonii také chyběla kanalizace a do roku 1947 elektřina, do té doby se svítilo petrolejem. Kromě toho místním až do 60. let a zavedení autobusového spojení od Trojského mostu (dnešního mostu Barikádníků) chybělo napojení na MHD. Nicméně dobře sloužil přívoz do Podbaby, kam často dojížděli za nákupy.

 O pozemky kolonistů měla vzhledem k blízkosti a snaze o rozšíření svého zázemí velký zájem Zoo Praha a tento zájem vzrůstal především v 70. letech, kdy také kolonie postupně zaniká. Začíná se s demolicemi domků, i když někteří místní je nadále pronajímají. Poslední domek je zbořen v roce 1982 a obyvatelé se stěhují do právě vznikajících panelových domů Severního města, kde jsou jim přidělovány byty. Na místě kolonie bychom dnes nalezli rozšířený areál Zoo. Jedinou stopou původní zástavby zůstává dochované čp. 274.  Za informace o kolonii patří velký dík místnímu pamětníkovi a patriotovi panu Františku Malému.