Za drahou (V rybníčkách)

Nouzová kolonie Za drahou je společně s kolonií Na Padesátém jedna z dvou kolonií na území Strašnic. Kolonie Na Slatinách do katastru čtvrti zasahuje jen malou částí území. Dodnes dochovaný soubor nouzových domků vznikal ve 20. letech a s různými stavebními obměnami se nám dochoval dodnes. Svůj název kolonie získala podle přilehlé nákladní železniční trati z Vršovic do Libně.  Jako druhý název je někdy uváděn V rybníčkách podle historického pomístního jména.

Původní pozemek č. kat. 264, na kterém obyvatelé postavili nouzové domky, původně patřil statkáři Antonínu Červenkovi ze Strašnic, který jej samovolně rozdělil na malé parcely, jež následně rozprodal. Nejprve zde do roku 1926 vzniklo 10 domků poblíž podjezdu pod železniční tratí v dnešní ulici Mokřanská. Zástavba se postupně během 30. a 40. let rozrostla dále jihovýchodním směrem. 

Komise hlavního města Prahy, která kolonii v roce 1926 hodnotila, zmiňuje poměrně vysokou míru hustoty a také absenci záchodů u většiny staveb a zdrojů pitné vody. Pro ni museli obyvatelé docházet pěšky až do 1 km vzdálených Strašnic. Podobně jako u ostatních kolonií se stavební stránka v průběhu let zlepšila. V 60. letech se uvažovalo o zbourání kolonie a zastavění rozvíjející se průmyslovou zónou Hostivař-Malešice, ale k tomu nikdy nedošlo. Jediným výraznějším zásahem do jejího území byla výstavba Jižní spojky v 90. letech, které muselo ustoupit několik původních domků ve východní a jižní části kolonie

V roce 1962 dokonce zdejší domky získaly normální čísla popisná a ulice byly pojmenovány, čímž oficiálně došlo ke zrušení statusu nouzové kolonie. Dodnes však můžeme při procházce úzkými ulicemi narazit na staré tabule označující provizorní stavby, i když mnoho domů je již výrazně přestavěných, a duch původní kolonie se tak vytrácí.