Na Dlouhé cestě (Na Strži)

  • Status kolonie: zaniklá

  • Poloha: Krč, mezi ulicemi Na Strži a Hudečkova

  • Vznik: 1926

  • Zánik: přelom 70. a 80. let 20. století

  • Typ kolonie: 3. typ

  • Počet obyvatel: 386 v roce 1956

  • Počet domků: 103 v roce 1956

  • Největší rozsah: asi 3,1 ha

Pohled na kolonii Na Dlouhé cestě / Na Strži v roce 1963. Snímek: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Středisko vědeckých informací: Osobní fond Ladislava Štěpánka, inv. č. 24 251; foto Ladislav Štěpánek, 1963)

Nouzová kolonie Na Dlouhé cestě

Nouzová kolonie Na Dlouhé cestě, jinak také zvaná Na Strži se nacházela v Krči přibližně mezi ulicemi Na Strži a Hudečkova. Nacházela se při stejnojmenné historické cestě z Pankráce do Braníka (pozůstatkem této cesty je stejnojmenný park) a tvořilo ji asi přes 100 domků.  Její druhý název odkazuje na strž, která se nacházela v místech dnešní ulice Jeremenkova. Za války se jí také říkalo Amris, což je zkomolení německého protektorátního názvu ulice Na Strži (Am Ris).

Kolonie vznikala od roku 1926 na obecních pozemcích, které Praha pronajala kolonistům na stavbu převážně dřevěných nouzových domků. Část obyvatel do kolonie přišla z tehdy rušené kolonie Nad Jezerkou (U Študentského hřiště), která zanikla v souvislosti s výstavbou vozovny Pankrác. Byly to obvykle jednoduché stavby sloupkové konstrukce obité prkny a zateplené rákosem nebo heraklitem. Mívaly jednu místnost 4×4 m. Za pronájem pozemku obyvatelé platili Pražské obci roční nájem 100 Kč. Později měli obyvatelé nejjižnějších domků č. 1 až 31 možnost připachtovat si k pozemku ještě zahrádku. Podobně tomu bylo bylo v kolonii Na Děkance.

V počátcích existence kolonie zde býval problém s vodou. Tu museli obyvatelé buďto nosit z nedalekého hostince U Čejpů nebo od studny v Krči vzdálené asi 8 až 10 minut cesty, případně od místních zahradníků. Později zde nechala Pražská obec zřídit celkem 3 vodovodní stojany. Elektřina byla do kolonie zavedena někdy před vznikem Protektorátu, v té době obyvatelé také svépomocí zpevnili vozovky v kolonii.

Podobně jako u dalších kolonií v oblasti Krče a Pankráce se ani zde nerozvinul ve velkém samostatný a uzavřený společenský a kulturní život. Vždy probíhal v rámci nějakého většího celku s okolními čtvrtěmi. Výrazné zastoupení mělo v kolonii ochotnictví. Obyvatelé hráli v Lesním divadle v Krči nebo v Dolní Krči v sále U Klimešů, nikdy však nevytvořili vlastní sbor pouze z kolonistů. V kolonii se podle místních údajně narodili bratři Saudkové

Kolonie zaniká postupně. Už během květnových událostí v roce 1945 několik domů vyhořelo poté, co byli zapáleny německou posádkou. Tři domky ustoupily po válce rozšíření ulice Na Strži. Stěhování obyvatel začíná během 60. let. Zbytky zahrádek jsou vidět ještě na snímcích ze 70. let. Jsou obklopeny panelovými domy nově vybudovaného sídliště Pankrác III. Úplný zánik je zasazen do kontextu výstavby Sportovního centra a hotelu Oáza na přelomu 70. a 80. let.

Vývoj kolonie na leteckých snímcích

Užitečné zdroje