Na Dlouhé cestě (Na Strži)
Status kolonie: zaniklá
Poloha: Krč, mezi ulicemi Na Strži a Hudečkova
Vznik: 1926
Zánik: přelom 70. a 80. let 20. století
Typ kolonie: 3. typ
Počet obyvatel: 386 v roce 1956
Počet domků: 103 v roce 1956
Největší rozsah: asi 3,1 ha
Nouzová kolonie Na Dlouhé cestě
Nouzová kolonie Na Dlouhé cestě, jinak také zvaná Na Strži se nacházela v Krči přibližně mezi ulicemi Na Strži a Hudečkova. Nacházela se při stejnojmenné historické cestě z Pankráce do Braníka (pozůstatkem této cesty je stejnojmenný park) a tvořilo ji asi přes 100 domků. Její druhý název odkazuje na strž, která se nacházela v místech dnešní ulice Jeremenkova. Za války se jí také říkalo Amris, což je zkomolení německého protektorátního názvu ulice Na Strži (Am Ris).
Kolonie vznikala od roku 1926 na obecních pozemcích, které Praha pronajala kolonistům na stavbu převážně dřevěných nouzových domků. Část obyvatel do kolonie přišla z tehdy rušené kolonie Nad Jezerkou (U Študentského hřiště), která zanikla v souvislosti s výstavbou vozovny Pankrác. Byly to obvykle jednoduché stavby sloupkové konstrukce obité prkny a zateplené rákosem nebo heraklitem. Mívaly jednu místnost 4×4 m. Za pronájem pozemku obyvatelé platili Pražské obci roční nájem 100 Kč. Později měli obyvatelé nejjižnějších domků č. 1 až 31 možnost připachtovat si k pozemku ještě zahrádku. Podobně tomu bylo bylo v kolonii Na Děkance.
V počátcích existence kolonie zde býval problém s vodou. Tu museli obyvatelé buďto nosit z nedalekého hostince U Čejpů nebo od studny v Krči vzdálené asi 8 až 10 minut cesty, případně od místních zahradníků. Později zde nechala Pražská obec zřídit celkem 3 vodovodní stojany. Elektřina byla do kolonie zavedena někdy před vznikem Protektorátu, v té době obyvatelé také svépomocí zpevnili vozovky v kolonii.
Podobně jako u dalších kolonií v oblasti Krče a Pankráce se ani zde nerozvinul ve velkém samostatný a uzavřený společenský a kulturní život. Vždy probíhal v rámci nějakého většího celku s okolními čtvrtěmi. Výrazné zastoupení mělo v kolonii ochotnictví. Obyvatelé hráli v Lesním divadle v Krči nebo v Dolní Krči v sále U Klimešů, nikdy však nevytvořili vlastní sbor pouze z kolonistů. V kolonii se podle místních údajně narodili bratři Saudkové
Kolonie zaniká postupně. Už během květnových událostí v roce 1945 několik domů vyhořelo poté, co byli zapáleny německou posádkou. Tři domky ustoupily po válce rozšíření ulice Na Strži. Stěhování obyvatel začíná během 60. let. Zbytky zahrádek jsou vidět ještě na snímcích ze 70. let. Jsou obklopeny panelovými domy nově vybudovaného sídliště Pankrác III. Úplný zánik je zasazen do kontextu výstavby Sportovního centra a hotelu Oáza na přelomu 70. a 80. let.
Vývoj kolonie na leteckých snímcích








Užitečné zdroje
- Podrobnější článek o kolonii na spřáteleném webu Dělnické kolonie (jsem autorem)
- Zmínka o plánech na zřízení vodovodních stojanů ve Věstníku hlavního města Prahy v roce 1927
- Plánek kolonie Na Dlouhé cestě v knize Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání
- Informace o Dlouhé cestě na Wikipedii
- Příspěvek ke kolonii ve FB skupině Ryšánka, Zelený Pruh, Dobeška, Dolní Krč, Nové Podolí
- Fotografie z archivu paní Kodičkové tamtéž
- Další fotografie tamtéž
- Ještě jedna fotografie tamtéž, pohled z kolonie
