Židovské pece

Nouzová kolonie Židovské Pece patřila k nejstarším koloniím na území Prahy. Podobně jako vršovické Zahrádky a nedaleký Krejcárek vznikla pravděpodobně již okolo roku 1922 a stejně jako tyto kolonie se nacházela na parcelách pronajímaných soukromými vlastníky. Oficiálně jako v případě Krajcárku se jednalo o pozemky určené pro zahrádky, nikoliv pro trvalé bydlení. Pozemky zde vlastnil pan Kasl, jak udává v roce 1926 Referát o prohlídce provisorních obydlí. Samotná historie místa je tak trochu tajemná a stejně tak i název samotné kolonie. Údajně zde stávalo popraviště a do těchto míst se uchylovali židovští obyvatelé Prahy poté, co byli vyhnáni z města dle nařízení Marie Terezie. Vyhnání ostatně hrozilo i kolonistům, kteří si zde své bydliště zřizovali ilegálně s tím, že to soukromý majitel přehlížel.  

Podle dobových svědectví v kolonii stávaly jak dřevěné, tak vagónové domky. Ti nejchudší dokonce přespávali ve svahu nad kolonií v nedalekých jamách vzniklých po těžbě vápence. Místní a dobová zpráva v tisku zmiňuje dokonce i jezírko. Jeho přesná poloha není známá. Vodovod byl do kolonie přiveden již brzy po jejím vzniku v roce 1925. elektřina v roce 1946. Kolonie postupně zaniká v 60. letech, i když drobné zbytky zahrádek nadále zůstávaly do začátku tisíciletí na západ od původní osady při Malešické ulici, pravděpodobně však nebyly její přímou součástí. Dnes území prochází výraznou přestavbou a vznikají zde nové bytové domy, na původním kopci vznikl stejnojmenný park. Kolonie se objevila na obrazu od Viktora Strettiho a zajímavostí je také fakt, že zde měli mezi lety 1951 až 1965 svůj ateliér známý sochař Olbram Zoubek a jeho žena Eva Kmentová. Nedaleko se do roku 1930 nacházela další nouzová kolonie Viktorka / Vackov.