Zahrádky (Eden)

Nouzová kolonie Zahrádky nebo také Eden se nacházela ve Vršovicích v místech současného sportovního areálu nedaleko fotbalového stadionu SK Slavia Praha. Pravděpodobně byla vůbec první velkou osadou tohoto druhu v Praze. Její vznik je spjat s fenoménem zahrádkaření. Oficiálně se totiž jednalo o zahrádkářskou kolonii vzniklou na parcelách, které pronajímala od roku 1922 vršovická Občanská záložna. Jednalo se o pozemky severně od železniční trati mezi Strašnicemi a Vršovicemi, které byly nevhodné k obdělávání. Území záložna rozdělila asi na 320 dílů o rozměrech asi 150-200 m². Na pozemcích se nesmělo bydlet ani přespávat a měly soužit pouze pro drobné pěstování. Brzy však v místech zahrádek a zahradních altánů začaly vyrůstat nepovolené stavby sloužících k bydlení lidem bez přístřeší, které jim zahrádkáři pronajímali. Odtud tedy pochází jeden ze dvou užívaných názvů pro tuto nouzovou kolonii.

Obyvatelé nouzových domků se museli potýkat s velmi těžkými životními podmínkami, které jim ještě více komplikoval odmítavý postoj ze strany pražských radních. Prakticky již od počátku vzniku kolonie se museli potýkat s výhružkami ohledně zbourání nelegálních staveb bez náhrady. V kolonii bylo zakázáno topit a vařit. Vše se muselo dělat potajmu v noci. Další komplikaci představovala chybějící kvalitní pitná voda. Objevují se vzpomínky na pití nesvařené vody ze studánek, které vedlo k šíření různých nákaz. Situaci nepomohla ani absence žump u suchých záchodů, a tím pádem pronikání splašků do okolních zahrádek.  Domky byly stavěny často velmi primitivně, například z beden pobitých prkny, jako zateplení obyvatelé využívali novinový papír. Mnoho kolonistů k bydlení využívalo existující zahradní altány a kůlny.

Kolonie neměla vzhledem ke svému stavebnímu charakteru a celkovému stavu obydlí dlouhou životnost. Prakticky již od počátku její existence jsou některé z domků bourány a obyvatelé vystěhováváni. Posledním obdobím fungování nouzové kolonie Zahrádky je jaro 1930. Tehdy Pražská obec přikračuje k demolici posledních nouzových domů a přemístění obyvatel, některých do nouzové kolonie Slatiny, některých do tzv. Pražské kolonie v Chodově. Sousední zábavní park Eden, který vznikl taktéž roku 1922 a dal kolonii další jméno, ji ještě o pár let přežil, stejně tak zahrádkářská kolonie, na jejíž pozemcích byly nouzové stavby postaveny.  Kolonii zachytil na olejomalbě malíř Vlastimil Beneš.