Nouzová kolonie U družstva Klid

Status kolonie: zaniklá
Poloha: na pomezí Krče a Podolí, dnešní křižovatka ulic Pujmanové a Milevská
Vznik: 1926
Zánik: 1963
Typ kolonie: 2. typ
Počet obyvatel: neznámý

Počet domků: 14 v roce 1926

Největší rozsah: asi 0,8 ha

Nouzová kolonie U družstva Klid

Nouzová kolonie U družstva Klid se nacházela z větší části v Krči, menší v Podolí. Společně s nedalekou kolonií Na Děkance byla představitelkou provizorních chudinských osad pankrácké periferie, na kterou velmi hezky vzpomíná pan Šerák. Kolonie byla pojmenována podle osamoceného bloku čtyř činžovních domů, který byl dominantou oblasti. Jako další jména jsou uváděna také:

Bořkova kolonie: Podle ulice Bořkova, která vedla severojižním směrem a nacházela se východně od kolonie. Ulice byla v roce 1952 přejmenována na Runczíkovu podle Václava Runczíka, komunistického odbojáře, a zanikla v 80. letech při přestavbě území.
U Blažků: Rodina Blažkova vlastnila sousední usedlost č.p. 147 a kromě místních zahradníků patřila mezi poslední zemědělce v oblasti. Stával zde od roku 1912 a předcházel vzniku samotné kolonie.

Kolonie vznikla v roce 1926 na pozemcích, které obyvatelé domků odkoupili přes prostředníka od statkáře Červeného z Dvorců. Obě kupující strany ignorovaly, že se nejednalo oficiálně o stavební pozemky. Díky tomu, že parcely patřily kolonistům, troufli si zde stavět bytelněji. Proto zde vyrostlo 14 zděných cihelných staveb. Některé měly podkroví. O veškeré investice do domků i okolí se kolonisté vzhledem k vlastnickému charakteru museli postarat sami. Velkým problémem byl zdroj pitné vody. Studny nebyly vhodné vzhledem k její kvalitě, proto obyvatelé vodu donášeli buďto z domu paní Blažkové nebo ze sousední kolonie Na Děkance, kde byly vodovodní stojany. Po válce si někteří z nich nechali zavést vodovod. Elektřina byla zavedena v roce 1949. Kanalizace zde neexistovala, pouze suché záchody.

Kromě kolonií se v území nacházely další drobné převážně nouzové stavby jako zahradnictví, sběrny surovin, ohrady, sklady a mnoho dalšího. Periferní charakter území zaniká postupně od 60. let, kdy začíná výstavba sídliště Pankrác I. V roce 1963 zanikají obě sousední kolonie a postupně jsou zbořeny všechny provizorní stavby v okolí. Činžovní dům družstva Klid přečkal do roku 1981. Dnes bychom na místě periferie nalezli sídliště a mrakodrapy. Území se změnilo k nepoznání.