Prosecká kolonie

Prosecká nouzová kolonie byla poměrně velkou a také jedinou rozsáhlejší osadou tohoto druhu na Proseku. Někdy je označována také jako kolonie Na Proseku. Začala vznikat od roku 1924 na pozemcích Pražské obce, na kterých si kolonisté vystavěli více než 150 drobných dvoupodlažních domků až v 8 dlouhých řadách. Obyvatelstvo kolonie tvořili především dělníci, kteří dojížděli za prací do blízkých továren ve Vysočanech. 

Pro Prosek a jeho okolí byla odjakživa typická existence kvalitní cihlářské hlíny, a tedy i velkého množství cihelen, proto zde kolonisté získali výjimečnou příležitost stavět provizorní domky z cihel. To v nouzových koloniích nebylo tak časté, protože obvykle jako stavební materiál převažovalo dřevo. Paradoxně obyvatelé nestavěli z cihel z blízké strojové cihelny čp. 140, ale buďto je kupovali levně z bouraček nebo odebírali až ze vzdálenější Šmídovy cihelny čp. 60, která se nacházela blíže jádru Starého Proseka, a cihly se tam vyráběly tradičním ručním způsobem. Strojově vyrobené cihelny prý tak dobře nevstřebávaly vlhkost, voda se na nich srážela a stěny byly úplně mokré. Obě cihelny již dnes nenalezneme a zanikly někdy v 70. letech. 

Jak vidno z úvodní fotografie, kolonie měla vlastní koloniál a fungovalo zde také řeznictví. Pro ostatní nákupy kolonisté chodili na Starý Prosek vzdálený asi 1,2 km. Zde také místní děti vykonávály školní docházku. Elektřina byla v kolonii zavedena brzy po jejím vzniku asi v roce 1927 a pravděpodobně ve stejné době minimálně jeden vodovodní stojan. Do té doby museli obyvatelé pro vodu chodit až k rybníčku na Starém Proseku. Ten sice nebyl daleko, ale na počátku domky stály prakticky uprotřed ničeho v polích bez pořádné přístupové zpevněné cesty.  To se změnilo až časem a v roce 1965 byla do těchto míst dokonce přivedena trolejbusová trať z Libně do Čakovic. Zajímavý aspekt historie kolonie představuje působení velkého Dělnického cyklistického spolku Prosek, obdobného jako v kolonii Čína, který pořádal cyklovýlety a spanilé jízdy. 

Celé okolí kolonie se radikálně proměnilo na konci 60. a začátku 70. let, kdy jsou všechny nouzové domky postupně srovnány se zemí a na jejich místě vznikají dnešní panelové domy. V rámci toho je také zrušeno pokračování Měšické ulice do Letňan a je ukončena nově na křižovatce před panelovým domem. Kromě toho si lze všimnout původního vedení Letňanské ulice, která nyní končí na křižovatce s Proseckou. Jako stopy původní zástavby této lokality můžeme dnes nalézt  pouze rodinné domy Nového Proseka, které jsou obklopeny hradbou sídliště. Vzpomínky na nouzovou kolonii ještě mohou oživit dva filmy, v kterých se objevila: Pět z milionu a Muž z Londýna.